Manami
Jméno: Manami
Věk: 15 let
Domovská vesnice: Neznámá
Podstata čakry: Ying-Yang
Klan: Gouku
Povaha:
Je to nevinné děvče s dobrými úmysly, dává přednost pocitům jiných před svými a je velice obětavá, ale přátelé si pečlivě vybírá. Je jako divoké zvíře, které se straní lidí, ale když vycítí tu správnou osobu, dokáže se na něj upnout. Umí se dobře odvděčit svou věrností, ale nikdy není někomu poslušnou a cvičenou opičkou, která něco na povel udělá.
Její problém je, že ji snadno rozhodí něčí vztek mířený na její osobu. Stačí ji něco nepěkně vytknout a již se za vámi ochotně nevrátí, násilí na ni dokáže bez problému oplatit. Ráda kouše ji nesympatické lidi a taky ty, kteří na ni sahají, jak se ji nelíbí. Nezná věci mezi špatným a dobrým, vzít si něčí věc bez optání nebo dokonce zcela odcizit je pro ni morálně lhostejné a nemá vůči tomu výčitky svědomí.
I když se tváří jako něžná a citlivá holčička, její vůle je silnější než by si kdy kdo pomyslel a nenechá se jen tak zlomit. Je také učenlivá, ale musí mít na to dobrou náladu a správného lektora.
Její mysl uvízla ve věku dítěte, nezná stydlivost za něco přirozeného a lidského, jako je nahota. Dokáže se nadchnout z drobností a zvlášť dívčích věcí, má ráda lesklé věci, látky a květiny, ale rozhodně není typ, který by se bál zašpinit.
Minulost:
Gouku, spíše než klan se raději nazývají kmenem, jelikož nikdy nepatřili pod žádnou vesnici a uchytili se kočovným životem. Nejstarší předávali své zvyky dál a dál svým mladým. Kromě kočovného života a cenného, tajeného kekkei genkai a věčných cestovatelů, drží se tradice, nerozmnožovat se s cizinci. Ti byli pro ně kdokoliv, kdo nepatřil pod jejich kmen. Sestry a bratři, bratranci a sestřenice se vdávali mimo úřady a utíkali před morálními hodnotami, které pro ně byly zcela jiné. Byli za to často souzeni za jejich zvyky a byli víc a víc utlačování, až jejich počty začalo ubývat.
Kmen, který držel při sobě, se dělil stále do menších a menších skupinek, které přetrhly jejich vztahy a možnosti jejich rod udržet při životě, ovšem do jisté míry. I přes ten nátlak všech, nikdy nebylo dovoleno mít vztah s někým nečistým a když se již stalo, člověk, ve kterém bylo zaseté sémě či oplozené vajíčko jedince Goukou, byl zavražděn. Svého Kekkei Genkai a tradic si cenili více než života svého milovaného či dokonce dětí.
Říkají, že jejich Kekkei Genkai jim dala sama příroda, jelikož jejich duše jsou čisté a neposkvrněné, stejně jako jejich věrnost vůči kmenu, a tak se sami stali "stvořiteli", jak sebe rádi nazývali. Cítili se ostatními velice křivděni, že jim nikdo nerozumí.
A tak, konečně se jednoho dne, po několika letech, usídlili do hor, do výšin, kde nikdo neměl potřebu chodit. Zatímco všude jinde čas ubíhal a vše se začalo postupně modernizovat, u nich čas jakoby zamrznul. Ti nejsilnější šli lovit do blízkých lesů a nejslabší zůstali doma a pečovali o rodinu.
Takto byli odříznutí od zbytku lidí téměř několik set let a byli téměř zapomenuti, včetně jejich vzácného Kekkei Genkai. Žádné listiny, příběhy ani vzpomínky. Všechny dosavadní vzpomínky z vesnic na tento podivný "klan" chřadly a síla slábla.
Tento odloučený kmen odumíral na hlad a nemoce, kterými podlehli v horách a ty, které způsobilo nepřirozené rozmnožování v kmenu.
Přichází 21. století a poslední lidé z kmenu scházejí ze zoufalosti z hor. Ze špatného svědomí, že nechali svůj cenný kmen upadnout do zapomnění, snaží se zachránit to, co zbylo.
Matka, jenž svíjela v náručí malou holčičku, zabalenou v kožešinách a sama scházela bosýma nohama skrze hromady sněhu, z posledních sil, snažila se poslední stvořitelku, poslední majitelku vzácné Kekkei Genkai zachránit. To se ji nepodařilo. Zemřela v lese, ale malá holčička nepochopila rozdíl, mezi smrtí a životem. Choulila se k matce několik dní a hřála se na jejím těle, které postupně chladlo, než ji našli ninjové.
Nikdo nevěděl, co je malá, osmiletá holčička zač. Nikdo nevěděl, z jakého klanu pochází, jen ona sama to vše věděla díky příběhům, které ji matka s otcem denně vyprávěli. Vše zůstalo v její paměti, ale nikdy nikomu nebyla schopná vše říct.
Poskytli ji dočasný domov v dětském domově ve vesnici, snažili se ji učit, ale vše odmítala. A navíc se začali děsit tomu, co dokázala. Malé bludičky a její prazvláštní kůže, ty a to nevinné stvoření, začaly děsit nejen její vrstevníky, ale i dospělé. Rychle se rozneslo, že bludičky jsou zbloudilé duše, které si dívku podmanilo. Duše prahnoucí po pomstě.
Tak si ji přehazovali z jednoho domova do druhého, od vesnice z vesnice, kde se tyto příběhy neustále opakovaly. Dělo se to až do jejich čtrnácti a více to neunesla, a tak se rozhodla utéct. Nic si z dočasných domovů neodnesla, kromě podstaty přežívání.
Bludičky se staly známým příběhem pro děti, které zlobí. Povídá se, že bludičky chodí po vesnicích a berou si děti, které zlobí, aniž by kdokoliv věděl, co to ve skutečnosti je zač.
Schopnosti:
Kekkei Genkai: Kaminochi (umění stvořitele); Někteří lidé si myslí, že bludičky jsou zbloudilé duše padlých Ninjů, kteří hledají spravedlnost, či pomstu. Jiní tvrdí, že jsou to zlomyslné víly, které chtějí lidem jen uškodit, zavedou je hluboko do lesa a nechají je tam zemřít. Pravdou však je, že to jsou chakrové bytosti, které dokážou komunikovat pouze se svým uživatelem, se kterým umí splynout, a přírodou, jenž její součástí jsou stromy, rostliny a zvířata. Je to jedinečná schopnost jejího klanu.
Tyto bludičky žijí do doby, kdy jejich stvořiteli naposledy vydechne a srdce se zastaví. Jsou stále přítomné, ale jeví se pouze, když jim to stvořitel umožní. Nemají své vlastní potřeby a jejich podoby jsou jedinečné.
Pokud jej chce uživatel využít, bludička mu propůjčí své jedinečné schopnosti. Jakmile přivolá bludičku, ta se do stvořitele "vtělí" - vletí mu do těla - v okolí lopatek nebo do hrudníku, tak svou moc dočasně předá. Při použití této schopnosti vyzařuje z uživatele aura bludičky a může je libovolně střídat, ale je téměř nemožné i pro trénovaného uživatele zkombinovat alespoň 2 schopnosti najednou, proto se zaměřují v daný čas pouze na jeden.
Bludičky se dělí na pět základních elementů a temnotu, každá z nich má své specifické vlastnosti.
Kira (raiton; žlutá bludička) Uživatel nabere nadprůměrné rychlosti, kdy se pro něj vše zpomalí a on se dokáže pohybovat velice rychle.
Buru (sution; modrá bludička) Umožňuje uživateli dýchat pod vodou pomocí žábry, které se utvoří pod čelistmi na krku. Ztrácí schopnost dýchat na souši, pokud je stále aktivní.
Aka (katon; červená bludička) Propůjčí uživateli nadlidskou sílu a značně vyztuží jeho svalstvo, regeneruje rány. Při špatném použití může dočasně ochrnout svalstvo.
Shiro (futon; bílá bludička) Odlehčí uživatelovo tělo téměř o většinu tělesné váhy a zpevní jeho kosti. Umožňuje to tedy skákat do obrovských výšek a seskakovat z nich, aniž by si uživatel ublížil.
Midori (doton; zelená bludička) Přírodně zaměřená bludička, dokáže propůjčit zlepšené smysly zvířat. Zbystří se sluch, zrak, ale také chuť a čich. Dovoluje uživateli zrychlit přírodní léčivý proces těla posláním čakry ze svých rukou do zranění nebo postižené části těla. To dovolí uživatel vyléčit pacienta bez potřeby lékařského vybavení nebo operace. Naopak krev působí jako bolesti utěšující lék při malé dávce pozření.
Papuru (fialová bludička) Nejmocnější bludička, jenž je kombinací všech základních elementů a má dvě využití. Primární vlastnost je, že dokáže úplně zneviditelnit uživatele. Chakru zamaskuje na minimum, uživatel vypadá, jako když zcela zmizel z povrchu země, avšak fyzicky tam stále je. (tzn., že ve sněhu stále bude zanechávat stopy, může být zasažen zbraní, dotýkat se předmětů, když z něj bude kapat krev, na zemi zanechá krvavou stopu. Nedokáže procházet přes stěny a je možné ho také slyšet)
Sekundární vlastnost bludičky Papuru je velice komplikovaná a náročná. K jejímu použití je třeba využít z jedné nejsilnější emoci, které člověk může mít a to láska nebo nenávist. Tento podnět je velice významný, uživatel se stane pod nátlakem velice slabý a Papuru se může svého stvořitele, uživatele zcela zmocnit. Jen co se tak stane, tělo ochrne a je pod nad vládou Papurua, který se přizpůsobí pocitům uživatele.
Pokud Papuru pocítí převážně lásku, dokáže svůj život předat vybranému jedinci a zregenerovat jeho zranění.
Pokud Papuru pocítí nenávist, dokáže z vybraného jedince život vysát.
V obou případech, po úspěšném provedení, uživatelovo tělo je stále na světě, ale vše lidské v ní zmizí, zůstane jen pouhá schránka s možností cítit a ronit slzy, ale nikoliv se pohybovat.
Jedinečná schopnost: Dokáže přijmout bolest a pocity někoho jiného, zatímco se druhému uleví.
Zajímavosti o postavě:
- V oblasti pupíku má vytetovaný symbol klanu.
- Na těle má v neznámém jazyce napsaný text, který se spíše podobá jizvám, nejsou bolestivé.
- Neprošla akademií, tudíž nemá základní výcvik ninji a nevlastní čelenku vesnice.
- Její jedinou zbraní, když nepočítáme její kekkei genkai, je srp se speciálním rytí na čepeli, jenž nosí připnutý u pasu a má jej vždy po ruce.
- Je citlivá na hlasité zvuky a výbuchy, chytá z nich panickou hrůzu.
- Trpí hypotenzí - nízkým krevním tlakem, který způsobuje omdlívání a krvácení z nosu.
- Neumí číst ani psát.
- Měří 150 cm a váží 47 kg, štíhlé postavy.