AYAME HIKARI
JMÉNO: Ayame
PŘÍJMENÍ: Hikari
VĚK: 19
DOMOVSKÁ VESNICE: Konoha
PODSTATA ČAKRY: Suiton
KLAN: Hikari
POVAHA:
Její povaha je poněkud sladká a nevinná. Ayame ráda pomáhá lidem pokud je to v jejích silách, a zároveň si ráda nachází nové přátele. Ačkoliv není zrovna člověk, který by toho hodně napovídal dokud k tomu není pobídnutá, na druhou stranu ostatní moc ráda poslouchá. Snaží se do světa přivést dobro a radost, a naplnit tím i prázdná a chladná srdce, která jsou v dnešním světě tak běžná. Věří, že právě to je důvod k její existenci, snaží se tedy svůj úkol plnit neustále. Je tedy možné že pokud se zrovna nacházíte v Konoze, dřív nebo později se k vám přiřítí Ayame bok po boku s Miyou; a vždy je uvidíte s úsměvem na tváři. A ačkoliv je pro ni právě onen úsměv typickým, její povaha se dost rychle dokáže změnit z milé na skoro až děsivou; ačkoliv není snadné ji vytočit, odmítnete-li její pozvání na čaj, probudí se v ní zloba, kterou dokáže utišit jen její dobrá kamarádka Miya. K její klidné povaze také mimo jiné patří jistý odpor k bojování, především protože věří, že násilí není správná cesta, a její drahé Slunce jej ani neschvaluje.
MINULOST: Její minulost je jedna z mála věcí, o kterých se baví nerada. Občas Ayame připadá, že dívka z její minulosti ani nemůže být ona vzhledem k tomu, jak moc se od ní liší.
Ayame měla poněkud neklidné dětství. Jejím koníčkem byla šikana, kterou prováděla na mnohem mladších jedincích. Starší naopak otravovala tím, že se jim neustále vnucovala, a chtěla jejich pozornost ať to stálo cokoliv. To mnohokrát skončilo rvačkama, ze kterých si odnesla nejen několik odřenin, ale i jizev které se nachází na různých místech, především končetinách, na jejím těle až dodnes. Její chuť a zápal které od mala chovala k rvačkám a bojování přiměly její rodiče, kteří z ní v tu dobu byli až přehnaně vystresovaní, aby ji poslali na akademii s nadějí, že se tam srovná. Což se tak úplně nestalo.. naopak, už od začátku se zdálo, že to její “rebelskou” stránku naopak podporuje.
Netrvalo to moc dlouho, než si našla své první kamarády. Dívku, jež byla ve stejném věku jako Ayame, jménem Miya, a chlapce který byl jen o trochu starší než ony dvě, Akiru. Ačkoliv se k nim nikdo jiný zrovna nehlásil, věřili že stejně nikoho jiného nepotřebovali. Spolu si dělali srandu ze všeho možného, a zároveň tak pomalu ničili mnohým život jejich neposlušností. Nutno podotknout, že jim žádné tresty nepomohly; naopak, vždy se posléze scházeli u jejich oblíbeného místa a smáli se nad tím, jak jsou jejich tresty patetické.
Jako nerozlučná trojka se později stali i týmem, který svou zručností ostatní překvapil. Sama Ayame zvládala suiton na jedničku, což přimělo nejen jejich senseie aby v ni opět získal aspoň špetku víry. Tenhle “tým snů” však nevydržel moc dlouho, neb jak už to většinou bývá, kvůli lehkosti se kterou své mise brali na to museli později i doplatit.
Řeka smetla všechny tři především kvůli nepozornosti jejich senseie. Těžko říct, jak dlouho to vůbec trvalo než se Ayame konečně probudila na břehu, s Miyou po jejím boku. Sluneční paprsky které byly až oslepující pokrývaly vše kolem nich a zároveň je i velmi rychle osušily. Právě ono slunce byla první věc, které si Ayame po svém probuzení všimla, a v ten samý moment se jí hlavou prohnala myšlenka, kterou si udržuje dodnes; Slunce jim zachránilo život. Ačkoliv Akira nepřežil, nebyl čas nad jeho smrtí jakkoliv truchlit. Společně s Miyou opustila akademii a zároveň i svou rodinu, o které dodnes nechce nic slyšet, a pomohla své kamarádce založit útulný Tea House, který působí i jako její útočiště.
Právě tenhle incident zatřásl Ayame natolik, že ji změnil až k nepoznání. Už dávno není tou neposlušnou dívkou, na kterou si dnes vzpomene málokdo. Rozhodla se sloužit Slunci, a rozdávat v jeho jméně radost. Od té doby si na své tváři udržuje jiný výraz než ten usměvavý jen málokdy. Dělá vše co může aby s ní Slunce bylo spokojené a samu sebe ráda nazývá jeho věrnou kněžkou; ačkoliv o své víře mluví jen málokdy a to pouze, když se jí na to někdo zeptá. Jejím největším koníčkem je pití čaje při poslouchání různých životních příběhů od lidí, kteří přijmou její nabídku na malý čajový dýchánek. Avšak ti, kteří onu nabídkou přijmout nechtějí, mají možnost pocítit její zlobu, která v ní stále přetrvává od jejího dětství, ačkoliv potlačena. Ne že by se kvůli tomu pokoušela lidi zabíjet, avšak si minimálně vyslechnou spoustu sprostých slov a nadávek na jejich osobu.
SCHOPNOSTI:
Jutsu se nijak nevěnuje, věří, že boj rozhodně není ta správná cesta. Zajisté si pamatuje pár základních schopností které se naučila několik let zpátky, avšak je velice nepravděpodobné, že na vás vůbec někdy nějaké použije.
ZAJÍMAVOSTI O POSTAVĚ:
PŘÍJMENÍ: Hikari
VĚK: 19
DOMOVSKÁ VESNICE: Konoha
PODSTATA ČAKRY: Suiton
KLAN: Hikari
POVAHA:
Její povaha je poněkud sladká a nevinná. Ayame ráda pomáhá lidem pokud je to v jejích silách, a zároveň si ráda nachází nové přátele. Ačkoliv není zrovna člověk, který by toho hodně napovídal dokud k tomu není pobídnutá, na druhou stranu ostatní moc ráda poslouchá. Snaží se do světa přivést dobro a radost, a naplnit tím i prázdná a chladná srdce, která jsou v dnešním světě tak běžná. Věří, že právě to je důvod k její existenci, snaží se tedy svůj úkol plnit neustále. Je tedy možné že pokud se zrovna nacházíte v Konoze, dřív nebo později se k vám přiřítí Ayame bok po boku s Miyou; a vždy je uvidíte s úsměvem na tváři. A ačkoliv je pro ni právě onen úsměv typickým, její povaha se dost rychle dokáže změnit z milé na skoro až děsivou; ačkoliv není snadné ji vytočit, odmítnete-li její pozvání na čaj, probudí se v ní zloba, kterou dokáže utišit jen její dobrá kamarádka Miya. K její klidné povaze také mimo jiné patří jistý odpor k bojování, především protože věří, že násilí není správná cesta, a její drahé Slunce jej ani neschvaluje.
MINULOST: Její minulost je jedna z mála věcí, o kterých se baví nerada. Občas Ayame připadá, že dívka z její minulosti ani nemůže být ona vzhledem k tomu, jak moc se od ní liší.
Ayame měla poněkud neklidné dětství. Jejím koníčkem byla šikana, kterou prováděla na mnohem mladších jedincích. Starší naopak otravovala tím, že se jim neustále vnucovala, a chtěla jejich pozornost ať to stálo cokoliv. To mnohokrát skončilo rvačkama, ze kterých si odnesla nejen několik odřenin, ale i jizev které se nachází na různých místech, především končetinách, na jejím těle až dodnes. Její chuť a zápal které od mala chovala k rvačkám a bojování přiměly její rodiče, kteří z ní v tu dobu byli až přehnaně vystresovaní, aby ji poslali na akademii s nadějí, že se tam srovná. Což se tak úplně nestalo.. naopak, už od začátku se zdálo, že to její “rebelskou” stránku naopak podporuje.
Netrvalo to moc dlouho, než si našla své první kamarády. Dívku, jež byla ve stejném věku jako Ayame, jménem Miya, a chlapce který byl jen o trochu starší než ony dvě, Akiru. Ačkoliv se k nim nikdo jiný zrovna nehlásil, věřili že stejně nikoho jiného nepotřebovali. Spolu si dělali srandu ze všeho možného, a zároveň tak pomalu ničili mnohým život jejich neposlušností. Nutno podotknout, že jim žádné tresty nepomohly; naopak, vždy se posléze scházeli u jejich oblíbeného místa a smáli se nad tím, jak jsou jejich tresty patetické.
Jako nerozlučná trojka se později stali i týmem, který svou zručností ostatní překvapil. Sama Ayame zvládala suiton na jedničku, což přimělo nejen jejich senseie aby v ni opět získal aspoň špetku víry. Tenhle “tým snů” však nevydržel moc dlouho, neb jak už to většinou bývá, kvůli lehkosti se kterou své mise brali na to museli později i doplatit.
Řeka smetla všechny tři především kvůli nepozornosti jejich senseie. Těžko říct, jak dlouho to vůbec trvalo než se Ayame konečně probudila na břehu, s Miyou po jejím boku. Sluneční paprsky které byly až oslepující pokrývaly vše kolem nich a zároveň je i velmi rychle osušily. Právě ono slunce byla první věc, které si Ayame po svém probuzení všimla, a v ten samý moment se jí hlavou prohnala myšlenka, kterou si udržuje dodnes; Slunce jim zachránilo život. Ačkoliv Akira nepřežil, nebyl čas nad jeho smrtí jakkoliv truchlit. Společně s Miyou opustila akademii a zároveň i svou rodinu, o které dodnes nechce nic slyšet, a pomohla své kamarádce založit útulný Tea House, který působí i jako její útočiště.
Právě tenhle incident zatřásl Ayame natolik, že ji změnil až k nepoznání. Už dávno není tou neposlušnou dívkou, na kterou si dnes vzpomene málokdo. Rozhodla se sloužit Slunci, a rozdávat v jeho jméně radost. Od té doby si na své tváři udržuje jiný výraz než ten usměvavý jen málokdy. Dělá vše co může aby s ní Slunce bylo spokojené a samu sebe ráda nazývá jeho věrnou kněžkou; ačkoliv o své víře mluví jen málokdy a to pouze, když se jí na to někdo zeptá. Jejím největším koníčkem je pití čaje při poslouchání různých životních příběhů od lidí, kteří přijmou její nabídku na malý čajový dýchánek. Avšak ti, kteří onu nabídkou přijmout nechtějí, mají možnost pocítit její zlobu, která v ní stále přetrvává od jejího dětství, ačkoliv potlačena. Ne že by se kvůli tomu pokoušela lidi zabíjet, avšak si minimálně vyslechnou spoustu sprostých slov a nadávek na jejich osobu.
SCHOPNOSTI:
Jutsu se nijak nevěnuje, věří, že boj rozhodně není ta správná cesta. Zajisté si pamatuje pár základních schopností které se naučila několik let zpátky, avšak je velice nepravděpodobné, že na vás vůbec někdy nějaké použije.
ZAJÍMAVOSTI O POSTAVĚ:
- Ayame si ze všeho nejraději nachází nové kamarády, které pak opakovaně zve na čajové dýchánky. Takovým lidem nabízí, aby ji nazývali Aya, jelikož jí to mnohem víc vyhovuje.
- Kvůli její lásce kterou chová k Slunci opravdu nemusí noci, během kterých odmítá vycházet z jejího malého čajového domečku, který vlastní s Miyou. Večery snáší o něco lépe, ačkoliv je při nich stále nervózní, což je na ní v daný moment i viditelné.
- Ráda poslouchá příběhy různých lidí, a zároveň má i skvělou paměť, ve které si vše co jí bylo vyprávěno uchovává. Už mnohokrát cizí příběhy odvyprávěla i dalším lidem, kteří si přejou něco slyšet naopak od ní, jelikož sama nemá nic zajímavého o čem by mohla mluvit. Ty nejzajímavější příběhy posléze používá ve svých románech a povídkách, které ve svých volných chvílích sepisuje. Má v plánu jednoho dne zveřejnit všechny sepsané příběhy a ukázat tak ostatním, jak zajímavé lidstvo doopravdy je.
- Miluje vůni levandule a právě ta se za ní i neustále táhne.
- I přes její milou povahu trpí jakýmsi přesvědčením, že je ona a Miya něco víc než ostatní. Věří že je vyvolena Sluncem, a proto by ji měli všichni ostatní poslouchat na slovo a brát ji s úctou; což je mimo jiné i důvod k zlobě, kterou v ní odmítnutí vyvolává.